Odmítáte ženskou energii?
Jako společnost odmítáme většinu ženské energie. A to paradoxně víc od té doby, co jsou ženy rovnoprávnější. Pokud se mnou nesouhlasíte, tak si sami a samy uvědomte, zda si dokážete představit jako pozitivní slova jako odevzdání, pasivita, (slepé) následování, vzdát se kontroly, nechat věci běžet, nechat se pohltit, pokořit se. *
Pokud ano, považujete jejich pozitivní a negativní význam za vyrovnaný? Pokud ne, proč? Na konci článku pak najdete možnost, jak je pozitivně uvidět.
Proč právě tato slova? To jsou slova typická pro ženskou energii. A protože ženská energie je stejně dobrá (a stejně špatná) jako mužská, musí v principu i tato slova být stejně dobrá jako jejich mužské opaky (jít si za svým, vedení, rozhodování, ovlivňování, expandovat, pohltit menšího, stát se větším). Pokud skutečně i emočně vnímáte pokoření a stát se větším za srovnatelně stejně dobré kvality, pak se omlouvám a pro Vás moje věta o odmítání ženské energie neplatí.
Paradoxně mnohé ženy nejvíc odmítají ženskou energii. Stejně tak někdy muži nejvíc fascinovaní ženami nejvíc odmítají ženskou energii. Není to o pohlaví, ale o tom, jak daný člověk přistupuje k ženskému pólu skutečnosti, ovšem pozor. Mnoho žen jsou ve skutečnosti „chlapi s prsama“, tedy mužské ženy (aktivní, cílevědomé, …) nepředstavují ženský, ale mužský pól, byť obohacený pěknými ženskými tvary a těly.
Aby to bylo složitější, hysterické, ukňučené, lenivé ženy sice představují ženský, ale nezdravý ženský pól. Problém naší společnosti je, že nemáme moc vzorů zdravé ženské energie.
Bojíte se odevzdání?
Odevzdání se většina lidí bojí a to dokonce i ti, kteří po něm touží. Nevěříte? Představte si, že se mi na jediný den plně dáte. Budete dělat, cokoliv si zamanu. Abyste to měli jednodušší, garantuji Vám, že nikdo nepřijde o život a že nedojde k žádným trvalým následkům na zdraví.
Přesto, že máte zajištěno, že se Vám vlastně nemůže nic stát, jsem si jistý, že se nebudete hlásit v dlouhých frontách. Dokonce i když to uděláme jako techniku na kurzu, tak dokud to neuvidíte v praxi, tak se tomu budete spíš vyhýbat. Proč? Protože někomu se odevzdat znamená téměř s jistotou si prožít bolest, které se bráníme.
Proč si mám prožívat bolest?
Moc dobrá otázka. Většina lidí by nejraději bolest úplně vyškrtla ze svého života. Ale kdyby se to stalo, zemřeme velmi záhy. Protože bolest je naším největším učitelem. A drtivá většina problémů, které jako jedinci i jako společnost máme, je způsobena tím, že se od bolesti neučíme, místo toho ji potlačujeme a vytlačujeme ze svých životů.
Pak se divíme, proč přišla nemoc nebo jiný závažný životní problém. On nemusel přijít, kdybychom se od bolesti poučili včas.
Další důvod, proč jsme ZATÍM odsouzeni k bolesti je ten, že jakoukoliv bolest potlačíme, ona v nás zůstane, i když ji necítíme. Takže nestačí jen od tohoto okamžiku vše dělat správně. Ještě je třeba uzdravit to, co jsme kdy v minulosti dělali špatně. Jakékoliv staré trauma, které v nás zůstalo neuzdraveno, jakoby vysílalo signál, kterým říká všem kolem nás: Bouchni do mě, ať se konečně můžu uzdravit. Proto se nám v životě dějou pořád stejné věci (když se nevyvíjíme). Proto se pořád musíme víc a víc bránit.
Tady najdete termíny kurzů a přednášek.
Bránit se nepomáhá
Neuvědomujeme si to, že život je vždy větší, než my. A dokud své tělo a svou duši úplně nezničíme, touha po vyléčení je vždy větší, než náš strach z bolesti. Tudíž ať se bojíme sebevíc, stejně to nakonec neuhlídáme a stane se nám to. Proto je lepší jít (rozumné) bolesti vstříc a odžít si ji v bezpečném prostředí, např. na kurzu nebo v terapii, než se jí vyhýbat a počkat pár (desítek) let, než přijde v takové intenzitě, že nám proti ní žádné léky ani sociální inženýrství nepomůže.
To je ale velmi těžké. A proto dobrý populista ZATÍM vždy vítězí ve volbách nad tím, kdo hlásá návrat k přirozeným zásadám. Ten, kdo nabídne iluzi, že je možné se bolesti (třeba toho, že nejsou peníze na vše) vyhnout zatím vítězí nad tím, kdo říká, že si prostě musíme vybrat, do čeho je dáme.
My máme dobrou zkušenost, jak touha vyhnout se válce (Mnichov) vedla k daleko větší válce. Až se zase příště budete chtít vyhnout bolesti, dobře zvažte, jestli neděláte svůj vlastní Mnichov.
Co je to zdravé odevzdání se?
Zdravé odevzdání se znamená, že se plně dám do rukou toho druhého a dopadne to dobře.
Nezdravé odevzdání se znamená, že se podřídím a nedopadne to dobře.
Teď se můžete leknout nebo si říct, že autor článku je pěkný demagog. Takže prostě když to nedopadne dobře, tak tomu budeme říkat nezdravé odevzdání a tudíž všechny neúspěchy vlastně nejsou o tom, že se nemáme odevzdávat, ale shodíme to na to, že to ten člověk neuměl.
Je zde daleko víc signálů a rozdílů mezi zdravým a nezdravým odevzdáním. Problém ale je v tom, že většina z nás neumí tyto jemné signály rozlišit a tudíž je sem ani nechci moc psát, protože se může stát, že si je vyložíte úplně špatně.
Mám pro to moc hezký příklad. Ke kurzu Přijetí vlastní sexuality jsem napsal několik příkladů, kdy je tento kurz vhodný. A na jiném kurzu se jedna paní rozpovídala o tomto kurzu a o tom, že si všechny body přečetla a v žádném se neobjevila. A přitom pro mě je právě ona zářným příkladem toho, jak na ni sednou přesně skoro všechny tyto body. Byl jsem totálně zmatený, jak je možné, že někdo, kdo zcela zřetelně naplňuje bod a, b i c je schopen si tyto body přečíst a ukončit to s tím, že se ho ani jeden nedotýká. Až když se dostala do kontaktu se svým srdcem a s tím, co vlastně chce, si najednou uvědomila, že si vlastně jen sama sobě lhala.
Rozdíly mezi zdravým a nezdravým odevzdáním
Zdravé odevzdání je beze strachu. Je to něco, co mi dává. Mám úžasnou možnost se odevzdat, přimknout se k něčemu (někomu) většímu, čemu (komu) důvěřuju. Naplňuje mě to. Osvobozuje a pozvedává mě.
Nezdravé odevzdání je způsobeno strachem. Beru ho spíš jako ponížení, pokoření, než jako odevzdání. Bere mi to, zotročuje mě to, ponižuje mě to. Nemám svobodu, ale musím po pokořit, i když totálně nechci.
Uzdravující odevzdání: Sice nemám svobodu, ale současně ji mám. Tlačí to na mě, ale ne proto, aby mě ponížilo, ale abych dostal/a možnost se odevzdat. Bojím se, ale cítím také cosi co mě má k tomu, abych šel/šla dál, i když se bojím. Může to být velmi nepříjemné, ale současně nějak dříve či později začnu cítit, že je to správné. Na začátku mi to bere, ale nakonec zjistím, že mi to hodně dalo. Mám šanci s tím bojovat a nepřijmout to. A současně je to dost silné na to, aby mě to provedlo až ke zdravému odevzdání.
Test
Dnes v noci jsem měl sen. Byla to pohádka o totálním odevzdání. Přečtěte si ji a uvědomte si, co s Vámi dělá. Tato pohádka je současně léčivá a současně je to test, abyste věděl/a, jak moc se umíte odevzdat.
Byla jednou jedna víla. Měla moc ráda lesní vzduch. Dýchala ho plnými doušky, moc ráda tančila. Jednoho dne se zamilovala do pána vod. Zamilovala se totálně a byla z toho svatba. Žena následuje muže, takže víla musí jít za pánem vod do jeho vodního království. Ale nemá žábry. Může dýchat jen tak, že pán vod jí dá vzduch svým polibkem. Musí ji políbit každých pět minut, jinak víla zahyne.
Jak tahle pohádka skončí?
Představte si, že jste ta víla. Pána vod milujete. Půjdete za ním? Nebo svou lásku pohřbíte? Nebo budete hledat bezpečný způsob, jak být vedle něho a ne s ním? Třeba hned vedle vodní hladiny?
Pokud si umíte představit, že jste tato víla a že se musíte totálně vydat nejen na milost a nemilost, ale na život a na smrt tomu, koho milujete, dokážete ho následovat?
A co když ho přestanete milovat? Nebo on vás? Ale vy už nemůžete jen tak odejít. Už jste paní vod. Dokážete ho následovat i s tím?
Vyhodnocení
Jsem sám zvědav, zda vůbec někdo bude s radostí následovat, i když si plně situaci představil. Věřím tomu, že ti, kteří to nevezmou vážně nebo ti, co jim láska chybí skutečně moc, budou chtít následovat. Ale jakmile pochopíte, že jde o život, bude vůbec někdo cítit to zdravé odevzdání se?
To které dá tomu všemu smysl a které způsobí, že víla bude v bezpečí, i když totálně vydaná na pospas tomu, zda ji pán vod bude chtít líbat každých 5 minut. A jak to udělat, aby chtěl a ne aby se to stalo nudnou povinností? (i o tom je mnoho manželství).
Já mám jednu výhodu oproti Vám. Já to měl jako živý sen. Pro mě to v tom okamžiku byla realita. Nikoliv něco,co si mám představit, ale něco, co je pravda. A vzbudil jsem se skoro až s hrůzou.
Tak moc jsme odříznuti od schopnosti zdravě se odevzdat, že i ten, kdo to učí, s tím má velký problém. Ale už si to aspoň umí představit a v některých ohledech to i zažívá. Ale ani on ještě ne úplně.
Jsem za to moc rád, protože budu víc chápat ty, co se odevzdat bojí úplně zoufale. Možná žijí v podobné představě. Pro mě v bdělém stavu je vždy možné království pána vod opustit a vrátit se do lesa. Ale v tom živém snu to nešlo. A ti, co si to neumí představit ani v reálném životě, pro ty musí být skutečně nemožné se odevzdat. I proto potřebují nejdřív vybudovat své vlastní hranice, aby se mohli odevzdat jako ten, kdo je svobodný. Protože skutečné odevzdání je známkou svobody, ničeho jiného.
Představte si
že existuje zdravé odevzdání. Ve kterém jsem v bezpečí, i když z mého současného pohledu to vypadá, že to není možné.
Nebylo by krásné nemuset se o nic starat a ono by to samo fungovalo ještě líp, než si dokážu představit? To je zdravé odevzdání. Nemusím mít věci pod kontrolou, on se o to Vesmír postará, má větší hlavu. A najde řešení, které by mě nikdy nenapadlo.
Pokud toužíš po tom se umět odevzdat i v tom, že budeš vědět, kdy se odevzdat a kdy bojovat a Vesmír tě podpoří i v tom a pokud chceš zažít to štěstí, které je s tím spojeno, čti si tuto pohádku každý den. Dokud se ta pohádka nezmění sama tak, že najednou nebude možný jiný, než šťastný konec.
A můžeš přijít na mé kurzy. Všechny mužsko-ženské kurzy pomáhají ženám jít do zdravého odevzdání a mužům do zdravého vodního pána. Všechny mé konstelační kurzy pomáhají umět vzít život do vlastních rukou, abychom ho pak mohli přepustit tomu mocnějšímu a moudřejšímu nad námi a současně velmi dobře uměli uvidět, kdyby tohoto našeho rozpoložení chtěl zneužít někdo jiný.
A pokud chceš, napiš mi, že chceš, abych vypsal kurz, na kterém se budeme učit se odevzdat. Použijeme na něm speciální techniku, kdy budeš někomu „patřit“ a on s Tebou bude moci dělat cokoliv. (samozřejmě v rámci bezpečných mezí a pod mým dozorem). Nevím, zda už nadešel čas tohoto kurzu, proto si o něj napiš nebo počkej, až ho vypíšu i bez toho.
A pokud uvnitř v sobě toužíš, abyses mohl/a někomu totálně odevzdat, napiš mi to taky. Toto téma je zatím tabu a rád bych to změnil. Obzvlášť jestli totální odevzdání znáš, napiš mi o tom. Tato společnost potřebuje uvidět, že existuje svobodné šťastné „otroctví“, kdy šťastná otrokyně si svobodně vybrala tuto možnost, protože je pro ni ta nejpřitažlivější, protože díky tomu může zažívat něco, co nesvobodná „svobodná žena“ nikdy nemohla zažít. Budu moc rád, když mi napíšete ti, co to už žijete v té úžasné podobě i ti, co po tom třeba zatím jen toužíte nebo jste na cestě. Zajímá mě, jestli je tento neskutečný zážitek omezen jen na něčím predisponované ženy nebo zda je to přirozená touha každé ženy poté, co je dost v bezpečí a kdy uvidí, že mužská „svoboda“ jí nepřináší nic skutečného kromě toho, že se nemusí bát.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
------------------------------------------------
*A teď jiné, pozitivní vysvětlení těch slov nahoře:
pasivita = ono se to stane samo, i bez mého úsilí. Když zapojím do „práce“ to, co je větší, než já, i výsledek bude lepší, než kdybych se o něco pokoušel sám.
(slepé) následování = mohu se učit, mohu sbírat zkušenosti, nemusíš řídit, nemusím za to nést zodpovědnost. Mám dost důvěry, abych Ti věřila, že to zvládneš.
vzdát se kontroly = mám důvěru k tomu to nechat běžet samo od sebe, podle svých přirozených zákonů
nechat věci běžet = totéž
nechat se pohltit = touha ženy v sexu, nechat se totálně pohltit a obejmout ze všech stran (i z té vnitřní) svým mužem. Proto je také orgasmus malá smrt. Protože přestanu existovat jako osobnost a stanu se jen bytím.
pokořit se = uznat, že jsem menší. A menší může přijímat. Což většina lidí chce.
A samozřejmě že existuje i nezdravá pasivita, slepé následování, které vede do záhuby, nechání věcí běžet a bez kontroly s negativními důsledky, pohlcení, při kterém přijdu o život a pokoření, které mě poníží. Jen kromě těchto negativních vlastností lze na každé věci najít i to pozitivní.
Tento článek po Vás nechce, abyste viděli na ženské energii jen to dobré. Ale abyste uviděli i to dobré na tom, co zatím většina vidí jako špatné.
